Výstavy
Zde nyní shrnujeme několik základních informací týkajících se výstav.
Rozdělení výstav podle místa uspořádání a rozsahu:
- oblastní a krajské
- speciální
- klubové
- národní
- mezinárodní
Rozdělení psů do tříd podle věku a udílení titulů ve třídách:
Třída dorostu - pro psy a feny od 6. – 9. měsíců věku (tituly se nezadávají)
Třída mladých – pro psy a feny od 9. – 18. měsíců (vítěznému psovi a feně se zadává titul CAJC)
Mezitřída – pro psy a feny od 15. – 24. měsíců (vítěznému psovi a feně se zadává titul CAC)
Třída otevřená – pro psy a feny od 15. měsíců věku výše (vítězům se zadává titul CAC)
Třída pracovní – pro psy a feny od 15. měsíců věku, kteří doloží pracovní certifikát o vykonané zkoušce z výkonu (vítězům se zadává titul CAC)
Třída šampionů (vítězů) – pro psy a feny starší 15. měsíců, kteří doloží potvrzení o přiznání šampionátu krásy (vítězům se zadává titul CAC)
Třída veteránů – pro psy a feny starší 8 let (tituly se nezadávají)
Známky z hodnocení exteriéru psů:
Třída dorostu:
velmi nadějný (VN) – stužka žlutá
nadějný (N) – stužka bílá
Ostatní třídy:
výborná (V) – stužka modrá
velmi dobrá (VD) – stužka červená
dobrá (D) – stužka zelená
dostatečná – stužka fialová
Pořadí:
U prvních čtyř psů v každé třídě se stanovuje také pořadí 1 – 4
Výstavní tituly:
Tituly, které se zadávají v kruhu při dopoledním posuzování:
CAJC – zadává se psovi a feně ve třídě mladých s oceněním V 1.
CAC a res. CAC – o tento titul soutěží psi a feny, kteří ve třídách otevřené, mezitřídě, pracovní a šampionů obdrželi známku V1 a V2
CACIB a res. CACIB - zadává se pouze na mezinárodních výstavách a o tento titul soutěží zvlášť psi a feny, kteří ve třídách otevřené, mezitřídě, pracovní a šampionů obdrželi známku V1 nebo V2.
Národní vítěz – zadává se psům i fenám každého plemene, pouze na vybraných výstavách. O titul soutěží psi i feny, kteří obdrží titul CAC ČR.
BOB (Best of Breed) – nejlepší jedinec plemene, zadává se psu nebo feně každého plemene. O titul soutěží psi i feny, kteří obdrželi tituly CAJC, CAC ČR (pouze na národních výstavách) nebo CACIB ( pouze na mezinárodních výstavách) a vítězové třídy veteránů s oceněním V1.
Pozn. Na národních výstavách se udělují tituly CAJC, CAC, res. CAC a BOB na mezinárodních se uděluje navíc titul CACIB a res. CACIB.
Tituly, které se zadávají v kruhu při odpoledním posuzování:
Nejlepší dorost pes/fena – zde nastupují zvlášť psi a zvlášť feny všech plemen, kteří obdrželi ve třídě dorostu známku VN 1.
Nejlepší mladý pes/fena – zde nastupují zvlášť psi a zvlášť feny všech plemen, kteří obdrželi ve třídě mladých titul CAJC.
Nejlepší veterán – nastupují psi a feny – veteráni všech plemen s oceněním V1
BIG (Best in Group) – nejlepší jedinec ve skupině, uděluje se vítěznému psovi nebo feně ze všech s titulem BOB, kteří patří do stejné skupiny plemen psů (ohaři patří do VII. skupiny)
BOD (Best of Day) – nejlepší jedinec výstavního dne, vybírá se ze všech s titulem BIG.
BIS (Best in Show) – nejlepší jedinec celé výstavy, vybírá se z nejlepších jedinců jednotlivých výstavních dnů tzn. z těch, kteří obdrželi titul BOD.
LOVECKÉ ZKOUŠKY:
Zkušební řád pro zkoušky z výkonu loveckých psů
Zde přinášíme výtah důležitých informací týkajících se loveckých zkoušek:
Zkoušek se mohou zúčastnit všichni psi s platným průkazem původu F.C.I., kteří jsou zapsáni v plemenných knihách ČR nebo (jsou-li v majetku cizích státních příslušníků) v uznaných plemenných knihách F.C.I.
Loveckých zkoušek se pes může účastnit po dosažení věku 10. měsíců, až po absolvování jarního svodu. Vyjímku tvoří pouze zkoušky vloh (ZV), kterých se mohou účastnit i psy mladší (avšak pouze, pokud se jeví po všech stránkách způsobilí) bez předchozí účasti na jarním svodu.
Na zkouškách mohou předvádět psy i nezletilí vůdci starší 15 let a dospělí vůdci bez loveckého lístku, kterým je rozhodčí povinen přidělit náhradního střelce.
Pes se může zkoušek stejného typu účastnit vícekrát, vyjímkou jsou opět zkoušky vloh (ZV), kterých se smí ohař účastnit pouze jedenkrát, než obstojí. Psi bez zkoušek mají přednost před psy se zkouškami.
Účelem zkoušek je prokázání způsobilosti loveckých psů vykonávat činnosti, které je kvalifikují jako lovecky upotřebitelné pro výkon práva myslivosti. Těmito činnostmi se rozumí vyhledat, dohledat a přinést usmrcenou či postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou drobnou zvěř nebo vyhledat a dosledovat usmrcenou či postřelenou nebo jiným způsobem usmrcenou spárkatou zvěř. Kromě toho se na zkouškách vloh (ZV) zjišťují vrozené vlohy psů, které jsou důležitým ukazatelem při čistokrevném chovu (výsledky umožňují vytipovat a následně více využívat v chovu psy a feny, kteří prokazatelně předávají potomkům žádoucí pracovní vlohy a vlastnosti).
Nejvyšším druhem zkoušek jsou zkoušky všestranné, nejvyšší stupeň výcviku všech psů se zjišťuje na vrcholných zkouškách, soutěžích a memoriálech (v rámci našeho klubu jsou to MJS – Memoriál Prof. Jaroslava Svobody a MJM – Memoriál Dr. Jiřího Michálka).
Všechny zkoušky jsou veřejné a může se jich účastnit libovolný počet diváků (korona).
Propozice a přihlášky
Z přehledu loveckých zkoušek konaných v daném roce v ČR si na stránkách ČMMJ vyberte druh zkoušky, který chcete absolvovat, termín a místo (to v případě, že Vám nevyhovuje termín zkoušek ve Vašem okrese) a kontaktujte příslušný Okresní myslivecký spolek, který danou zkoušku pořádá. Ze sekretariátu OMSu obdržíte formulář přihlášky a propozice k dané zkoušce, kde se dozvíte podrobnější podmínky k účasti Vašeho psa.
Znovu upozorňujeme, že náš klub (KCHHMO) pořádá pouze dvě pracovní zkoušky vyššího typu, a sice Memoriál Prof. Jaroslava Svobody (MJS) a Memoriál Dr. Jiřího Michálka (MJM). Pro účast na všech ostatních zkouškách je nutno kontaktovat dotyčné pořadatele a nikoliv náš klub.
Druhy loveckých zkoušek:
Zkoušky vloh (ZV) – říká se jim také jarní zkoušky (neplést s jarním svodem!), podle období, ve kterém obvykle probíhají (konání ZV na jaře však není pravidlem, jednotlivé OMSy je mohou pořádat dle uvážení kdykoliv během roku). Zkoušky vloh ohařů jsou jediné zkoušky, které nekvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného. Zkoušejí se na nich vrozené vlohy, které ještě nejsou ovlivněny vyšším stupněm výcviku (proto by ZV měly být u psa opravdu první absolvovanou loveckou zkouškou a nemá příliš význam absolvovat ZV se psem, který již před tím absolvoval zkoušky typu PZ apod.), tudíž jsou velmi potřebné především z chovatelského hlediska.
Pokud pes absolvuje ZV úspěšně – byť s minimálním počtem bodů a ve III.ceně, nemůže je již nikdy znovu opakovat. Proto pokud se stane, že během zkoušek zjistíte, že Váš pejsek nemá svůj den a nepředvádí to, na co jste zvyklí, je mnohem rozumnější v průběhu zkoušek odstoupit (v takovém případě se neprovádí zápis o zkoušce psovi do PP, zápis se provede pouze do soudcovské tabulky a do přehledu výsledků zkoušek – což jinak platí také pro všechny ostatní typy zkoušek). V takovém případě se dalších ZV účastnit pes může. Nejnižší možný počet bodů pro jejich úspěšné absolvování je 90 z 228 maximálně možných.
Zkoušené disciplíny na ZV:
- vrozená chuť k práci
- hledání (systém a styl, rychlost, vytrvalost)
- vystavování
- postupování
- nos
- klid před zvěří pernatou
- klid před zvěří srstnatou
- chování po výstřelu
- zájem o stopu zvěře
- vodění na řemeni
- poslušnost
Podzimní zkoušky (PZ) – podzimní zkoušky probíhají zhruba od srpna do října a jsou zkouškami, jejichž úspěšné absolvování kvalifikuje ohaře jako lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře (zejména bažant, zajíc). Těchto zkoušek se mohou účastnit všichni ohaři bez ohledu na dříve vykonané zkoušky. Dlužno říci, že úspěšné absolvování podzimních zkoušek má pro všechna plemena ohařů největší význam, jelikož hlavní náplň těchto zkoušek – polní práce, je jejich doménou a kde zejména mohou naplno prokázat své typické plemenné vlastnosti, tzn. především prostorné hledání, vystavování a postupování, spolu s velikou ochotou k přinášení.
Nejnižší možný počet bodů pro jejich úspěšné absolvování je 120 z 300 maximálně možných.
Zkoušené disciplíny na PZ:
- společný hon
- hledání (systém a styl, rychlost, vytrvalost)
- vystavování
- postupování
- nos
- klid před zvěří pernatou
- klid před zvěří srstnatou
- chování po výstřelu
- dohledávka střelené a pohozené zvěře pernaté a srstnaté
- přinášení vlečené pernaté a srstnaté zvěře na dálku v poli (vlečka)
- přinášení pernaté zvěře
- přinášení srstnaté zvěře
- vodění na řemeni
- přinášení kachny z hluboké vody
- poslušnost
Lesní zkoušky (LZ) – absolvováním těchto zkoušek získává ohař loveckou upotřebitelnost k dohledávání zvěře v lesních honitbách a ve všech jiných honitbách, kde je plánován odstřel spárkaté zvěře. Nejnižší možný počet bodů pro jejich úspěšné absolvování je 100 z 248
Speciální zkoušky z vodní práce (VP) – Tyto zkoušky jsou vhodné pro psy z oblastí s rozsáhlými vodními plochami, kde se na společných honech loví vodní zvěř. Na těchto zkouškách prokazuje pes vyšší stupeň výcviku a upotřebitelnosti v těchto, pro psa náročných, podmínkách. Nejnižší možný počet bodů pro jejich úspěšné absolvování je 40 ze 100
Všestranné zkoušky (VZ) – Na všestranných zkouškách se musí prokázat vyšší stupeň použitelnosti psa v lovecké praxi a vyšší úroveň cvičitelů. Ohaři tu dokazují, že jsou skupinou psů, použitelných pro jakoukoliv práci na povrchu. VZ se skládají z polní, lesní a vodní práce. Podmínkou pro účast na VZ je úspěšné absolvování PZ nebo LZ. Nejnižší možný počet bodů200 z 500 maximálně možných.
Zdroj:www.ohar.cz